Spolupráce Čechů a Srbů

Česko-srbská spolupráce

Languages

česky srpski english

[REGISTRACE:]

Registrujte se zdarma a získejte všechny výhody systému.

PŘIHLÁŠENÍ:

Vyhledávání

Objednejte si :

newsletterobjednat
hlavní partneři
Co je nového...
- 13.02.2018 -
Veletrhy a výstavy
Kalendář pro rok 2018
- 04.09.2017 -
Privatizace
Veřejná výzva - farmaceutická firma Galenika
- 25.05.2017 -
Česko-srbská spolupráce
Cena Františka Zacha
- 13.06.2014 -
Podnikání v Republice Srbsko 2014
Publikace
- 07.03.2014 -
Krajané na Balkáně Krajané v Srbsku
- 07.03.2014 -
Krajané na Balkáně Krajané v Chorvatsku
Počasí Kurzovní lístek Dokumenty ke stažení Linky Mapy
domovská stránkanapište nám
22.08. 2019POČASÍ€ = KURZY

Životopis Františka Zacha

František Alexandr Zach.
AMB foto, XVIIIa.
Olomoucký rodák (1. 5. 1807 v Olomouci – 14. 1. 1892 v Brně),
byl po celý život horlivým propagátorem česko-jihoslovanské spolupráce a přátelství. Po studiích práv nastoupil svou kariéru jako magisterský úředník. Svoji politickou činnost započal v době polského protiruského povstání v roce 1831, jehož se na straně polských revolucionářů aktivně účastnil.

Po jeho porážce odešel do Francie, kde se účastnil politického života v polských demokratických spolcích. V rámci pobytu si doplnil své vzdělání zejména o vojenské, které mu v následujících letech pomohlo v jeho kariéře. Postupně zde navázal styky s konzervativní frakcí polské revoluční emigrace v čele s knížetem Adamem Czartoryskim, předním protivníkem ruského vlivu na Slovany, zejména pak na balkánské Slovany.

Zach se stal předním agentem Czartoryského politické služby, v rámci níž začal působit v Srbsku, které se stalo jeho životním osudem. Do Srbska odcestoval v roce 1843 jako Czartoryského agent za účelem aby zamezil ruskému protektorskému vlivu na Balkáně. Postupně se však jeho idea na sbližování jižních Slovanů, zejména Srbů a Chorvatů, rozešla s idejemi Czartoryského. V tomto období také provázel a tlumočil českému stavebnímu inženýrovi Janu Nerudovi a také K. Hejrovskému, c.k.hornímu radovi a profesorovi na horní akademii v Příbrami.

V roce 1848 se aktivně účastnil Slovanského sjezdu v Praze. Podílel se na sepsání manifestu k národu slovanským a programu Slovanského sjezdu. Po potlačení revoluce opět prchnul tentokrát do Záhřebu. Následně se zapojil do povstaleckých bojů Slováků proti Maďarům. Po skončení povstání roku 1850 odešel do Bělehradu, kde vstoupil do srbské armády a později se věnoval zejména organizaci srbské armády. Stal se zakladatelem srbského vojenského školství a prvním ředitelem jím založené vojenské akademie, zakladatelem srbské zbrojovky v Kragujevaci, inspektorem armády.

V roce 1875 se stal pobočníkem panovníka a dosáhl i na hodnost srbského generála (vůbec nejvyšší hodnost, jakou kdy Čech získal v zahraniční armádě) velícím srbské armádě v bojích proti Turecku roku 1876, jejichž přímým důsledkem bylo definitivní uznání samostatnosti srbského státu a rozšíření jeho území. V těchto bojích byl zraněn a přišel o nohu.

V roce 1882 byl penzionován a vrátil se do vlasti, kde v Brně v roce 1892 zemřel v rodovém hotelu U černého orla.

Byl spolutvůrcem srbské národní politiky, shrnuté do politického spisu srbského ministra Iliji Garašanina, nejzasloužilejšího srbského státníka 19. století, nazvaného Načertanije. Zach byl autorem maximalistické varianty tohoto spisu, zaměřené na širokou jihoslovanskou spolupráci, Garašanin pak jeho vize přizpůsobil reálným srbským možnostem. Ohlasy tohoto Zachova a Garašaninova díla je ostatně možno v srbské politice spatřovat dodnes.

Zach se postupně stal osobností, bez které nebylo možno učinit v srbské zahraniční politice nic zásadního. Po celou dobu informoval českou veřejnost svými dopisy o situaci na Balkáně a platil za největšího znalce tzv. Východní otázky, bez jehož rad se neobešla žádná z tehdejších předních osobností české politické scény.

V 19. století by se nenašel jediný český rodák, který dosáhl na poli politickém více než František Zach.