Nabídněte a prezentujte potenciál Vašeho města nebo regionu

Navštivte a poznejte krásy Srbska a České republiky

Turistické informace a zajímavosti pro cestovatele

Languages

česky srpski english

[REGISTRACE:]

Registrujte se zdarma a získejte všechny výhody systému.

PŘIHLÁŠENÍ:

Vyhledávání

Objednejte si :

newsletterobjednat
hlavní partneři
Co je nového...
- 13.02.2018 -
Veletrhy a výstavy
Kalendář pro rok 2018
- 04.09.2017 -
Privatizace
Veřejná výzva - farmaceutická firma Galenika
- 25.05.2017 -
Česko-srbská spolupráce
Cena Františka Zacha
- 13.06.2014 -
Podnikání v Republice Srbsko 2014
Publikace
- 07.03.2014 -
Krajané na Balkáně Krajané v Srbsku
- 07.03.2014 -
Krajané na Balkáně Krajané v Chorvatsku
Počasí Kurzovní lístek Dokumenty ke stažení Linky Mapy
domovská stránkanapište nám
18.10. 2019POČASÍ€ = KURZY

Jihomoravský kraj

SEZNAM MĚST

Základní informace


Jihomoravský kraj má rozlohou 7 062 km2. V kraji žije celkem 1 133 145 obyvatel (rok 2001). V současnosti se v něm nachází celkem 647 obcí, z toho 36 měst.

Metropolí kraje je největší moravské a druhé největší město České republiky Brno s počtem obyvatel 379 185 (k 1. 3. 2001). Hospodářský, společenský i politický význam města Brna přesahuje krajské hranice - Brno je sídlem Ústavního soudu, Nejvyššího soudu ČR, Úřadu na ochranu hospodářské soutěže, Kanceláře veřejného ochránce práv (ombudsmana), je místem konání mezinárodních veletrhů, je významným centrem vysokého školství a vědy.

Jihomoravský kraj se rozkládá na rozhraní České vysočiny a Karpatské soustavy. Jeho terén se postupně k východu a jihu snižuje od okrajů Českomoravské vrchoviny do Dyjskosvrateckého a Dolnomoravského úvalu, které patří k našim nejúrodnějším oblastem. Hlavní vodohospodářskou osu tvoří řeka Morava s pravobřežním přítokem Dyjí a s jejími přítoky Jihlavou a Svratkou.

Surovinová základna kraje je poměrně pestrá. Nacházejí se zde nevýznamná ložiska ropy, zemního plynu a ložiska lignitu. Významnější roli hrají ložiska vápenců, kaolínů, jílů a stavebních surovin.

Vývoj kraje
První písemné doklady o existenci dnešních měst se datují již z XI. století, od kdy je možno sledovat růst jejich místního významu. Na konci XI. století jsou nejvýznamnějšími městy kraje Brno a Znojmo, na celé Moravě se svou velikostí mezi ně řadí již jen Olomouc.

Rychlejší růst významu regionu souvisí s rozvojem dopravy mezi Vídní a Brnem, kdy železniční spojení mezi těmito městy bylo otevřeno již v r. 1839. Hospodářský vývoj na této ose podporuje růst významu Brna před první světovou válkou. Dynamicky se pak rozvíjí hospodářství Moravy mezi dvěma světovými válkami, kdy ani rozpad Rakousko-Uherska vážněji neohrozil čilý hospodářský styk s Rakouskem a jeho hlavním městem Vídní.

"Stažení železné opony,“ které znamenalo přerušení přirozených hospodářských styků na jižní hranici Moravy, zbrzdilo rozvoj průmyslu a obchodu v této příhraniční oblasti, včetně všech dalších neblahých hospodářských důsledků.

Rozvoj zemědělství, jehož význam plyne nejen z geografických, ale i historických kořenů byl výrazně zbržděn v padesátých a šedesátých letech v souvislosti s kolektivizací zemědělců. Přes všechny problémy však zemědělství představovalo v kontextu Československa vysoce produktivní oblast hospodářství.

Hlavním průmyslovým odvětvím bylo strojírenství, které se dynamicky rozvíjelo v místech s již dlouhodobou tradicí této výroby.

Osídlení a vzdělanost
V posledních letech dochází k výraznému poklesu hrubé míry porodnosti a k mírnějšímu poklesu hrubé míry úmrtnosti. V důsledku přirozené změny se snižuje počet obyvatel, a to i přes přírůstky obyvatelstva stěhováním. V roce 2001 (k 1. 3. 2001) žilo v kraji 1 133,9 tis. obyvatel, zatímco v roce 1995 to bylo 1 141,2 tis. lidí.

Podle míry vzdělání zaujímá kraj druhé místo v ČR, po hlavním městě Praze. Existují však výrazné regionální rozdíly v této oblasti. Vysoce nad průměrem míry vzdělání je město Brno, zatímco regiony Břeclav a Znojmo jsou podle tohoto ukazatele na posledních místech v ČR (oba okresy patří současně k okresům s vysokou mírou nezaměstnanosti).

Hustotou 161 obyv./km2 je Jihomoravský kraj nad průměrem ČR (131 obyv./km2). Podíl obyvatelstva žijících ve městech (63,5 %) je naopak pod republikovým průměrem (70,9 %). Zejména z tohoto důvodu je oproti celostátnímu průměru v regionu podíl bytů v rodinných domech na celkovém počtu obydlených bytů výrazně vyšší.

Doprava
Jihomoravský kraj patří z hlediska dopravy k nejvýznamnějším v ČR, město Brno je druhým nejvýznamnějším dopravním uzlem republiky. Krajem procházejí multimodální koridory - IV. koridor Berlín-Praha-Brno-Břeclav-Vídeň/Bratislava a větev B VI. koridoru Gdaňsk-Katovice-Ostrava-Břeclav-Bratislava.

Kraj disponuje letištěm Brno-Tuřany s pravidelnou i nepravidelnou osobní a nákladní dopravou. Svými technickými parametry a vybavením splňuje letiště mezinárodní standardy pro celoroční provoz všech typů letadel i za ztížených povětrnostních podmínek.

Energetika
V zásobování elektrickou energií je kraj výrazně dovozovým územím. Rozhodující energetický zdroj jaderná elektrárna Dukovany (JED) leží mimo kraj. Distribuční společností je Jihomoravská energetika (JME) a.s. Jihomoravský kraj zaujímá v rámci ČR v míře zásobování plynem přední postavení. Tento stav je umožněn existencí vlastních zdrojů, především však strategickou polohou kraje na hlavních trasách plynovodů z Východní do Západní Evropy. Monopolní distribuční společností v zásobování plynem je a.s. Jihomoravská plynárenská. Významným zdrojem tepelné energie je Brněnská teplárna.

Vodohospodářství
Vývoj vodního hospodářství po roce 1989 je výrazně poznamenán dynamickým nárůstem tržních cen vody, který spolu s existencí přirozených monopolů působících v podmínkách transformující se ekonomiky podmínil zásadní trendové změny ve spotřebě pitné vody. Tyto změny přirozeně ovlivňují i rozvoj vodního hospodářství na území Jihomoravského kraje. Výrazná část disponibilních zdrojů pitné vody pro Jihomoravský kraj se nachází mimo jeho území.

Na veřejný vodovod je v Jihomoravském kraji napojeno více než 92 % obyvatel. Vlastní zásobování vodou se děje převážně skupinovými vodovody, napojenými na významné zdroje vody, v některých případech propojovaných do ucelených oblastních systémů zásobování. Povrchové i podzemní zdroje pitné vody pro oblasti kraje jsou ohrožovány antropogenní činností. Prioritou pro další rozvoj je zajištění kvalitních zdrojů pitné vody a omezení ztrát ve vodovodních sítích, jejichž technický stav je převážně špatný.

Na veřejnou kanalizaci s odpovídající kvalitou čištění odpadních vod je napojeno cca 73 % populace. Zřejmý pokrok v posledních letech byl dosažen ve větších městech, u obcí v klíčových polohách pramenných oblastí, chráněných krajinných oblastí a národních parků. Hlavní pozornost posledního období byla zaměřena na střední zdroje znečištění - obce s počtem ekvivalentních obyvatel 2 000 - 5 000. Výrazně však zaostává odkanalizování menších sídel s počtem obyvatel kolem 1 000.