Nabídněte a prezentujte potenciál Vašeho města nebo regionu

Navštivte a poznejte krásy Srbska a České republiky

Turistické informace a zajímavosti pro cestovatele

Languages

česky srpski english

[REGISTRACE:]

Registrujte se zdarma a získejte všechny výhody systému.

PŘIHLÁŠENÍ:

Vyhledávání

Objednejte si :

newsletterobjednat
hlavní partneři
Co je nového...
- 13.02.2018 -
Veletrhy a výstavy
Kalendář pro rok 2018
- 04.09.2017 -
Privatizace
Veřejná výzva - farmaceutická firma Galenika
- 25.05.2017 -
Česko-srbská spolupráce
Cena Františka Zacha
- 13.06.2014 -
Podnikání v Republice Srbsko 2014
Publikace
- 07.03.2014 -
Krajané na Balkáně Krajané v Srbsku
- 07.03.2014 -
Krajané na Balkáně Krajané v Chorvatsku
Počasí Kurzovní lístek Dokumenty ke stažení Linky Mapy
domovská stránkanapište nám
22.02. 2020POČASÍ€ = KURZY

Vojvodina

Základní informace

Provincie Vojvodina se rozkládá na ploše 21 506 km2 , což představuje čtvrtinu plochy Srbska. Administrativním, ekonomickým a kulturním centrem je Novi Sad.

Územní uspořádání
Vojvodina se skládá z 45 opštin a 7 okrugů, jejichž centra jsou Subotica, Zrenjanin, Kikinda, Pancevo, Sombor, Novi Sad a Sremska Mitrovica.

Vojvodinu protínají tři velké splavné řeky: Dunaj, Tisa a Sava, které provincii rozdělují do tří oblastí: Banat na východě, Bačka na severozápadě a Srem na jihozápadě. Regiony jsou charakteristické úrodnou půdou, celkovým ekonomickým a kulturním rozvojem, vysokou hustotou obyvatelstva a demografickou různorodostí.

Povrch
Reliéf Vojvodiny je většinou rovinatý. Výjimkou jsou regiony Srem, kterému dominuje Fruska Gora, a Jihovýchodní Banat s pohořím Vrsacki breg. V současnosti má největší vodní potenciál řeka Dunaj se svými přítoky. Je také nejdůležitější a nejvýznamnější vodní cestou v Evropě.

Dunaj protéká Srbskem v délce 588 km, převážně pak Vojvodinou a splavný je po celé délce. Splavné jsou také její přítoky Tisa (168 km), Sava (206 km) a Begej (75 km). Řeky jsou propojeny soustavou zavlažovacích kanálů využívaných k zavlažování polí a vodní dopravě. Celková délka kanálů je 939 km, z nichž je splavných 673 km.

Obyvatelstvo
Podle posledního sčítání lidu v roce 1991 má Vojvodina 2 013 889 obyvatel, což je přibližně 20% celkového obyvatelstva Srbska. Srbové tvoří absolutní majoritu v provincii (1 143 723 obyvatel). Následují Maďaři (339 491 obyv.), Chorvati (74 808 obyvatel), Slováci (63 545 obyvatel), Černohorci (44 838 obyvatel), Rumuni (38 809 obyvatel), Rómové (24 366 obyvatel), Rusíni - 17 652, Makedonci (17 472 obyvatel) a další menší etnické skupiny jako Ukrajinci, Albánci a Slovinci.

V provincii Vojvodina jsou kromě srbského jazyka uzákoněny další oficiální jazyky největších národních menšin: maďarština, slovenština, rumunština a rusínština. S výjimkou jazyků se obyvatelé liší náboženským vyznání a to tak, že Srbové, Černohorci, Rómové, Makedonci a Ukrajinci jsou pravověrní, Maďaři, Chorvati a Rusíni jsou katolíci zatímco Slováci protestanti. V provincii je také mnoho muslimů a dalších menších náboženských komunit.

Doprava
Vojvodinou prochází také další důležité dopravní cesty. Ze střední Evropy vede od maďarských hranic dálnice přes Novi Sad a Bělehrad dále do Nis, kde se rozděluje do dvou směrů: na východ k bulharským hranicím a na jih směr Skopje a Thessaloniki. Oblastí Srem prochází také třetí dálnice, která směřuje na západ do Chorvatska a pokračuje dále do západní Evropy. Dálnice jsou doplněny rozsáhlou sítí místních silnic a železnic.

Nejdůležitější spojnicí mezi severem a jihem Balkánského poloostrova je údolí Morava-Vardar, které začíná na jihu Vojvodiny. Poblíž Bělehradu se protíná s Dunajem ve směru východ-západ a vytváří tak důležitý geografický uzel. Vojvodina je tak svou geograficky-strategickou polohou významnou a prospěšnou provincií Srbska.

Školství
Vzdělávací systém ve Vojvodině je rozvinutý a sestává z
  - předškolních zařízení- základních škol (539)
  - středních škol (110)
  - Univerzita v Novém Sadu, která se skládá ze 13 fakult.
Na základních a středních školách a na univerzitě probíhá vyučování také v jazycích menšin.

Věda a kultura
Nejstarší instituce Vojvodiny jsou: Matice Srbska založená roku 1826 a Srbské národní divadlo založené v roce 1861. V Novém Sadu se nachází pobočka Srbské akademie věd s umění a dva Vědní instituty. V těchto institucích působí 3 000 odborníků v různých oblastech.

Ekonomika
Ekonomika Vojvodiny je založena na úrodných polích, která pokrývají 84% celkové plochy provincie. Úrodnost půdy je zvyšována zavlažovacím systémem tak, že z celkových 1,78 mil. hektarů úrodné půdy je přibližně 0,5 mil. ha zavlažovaná. Přibližně 70% z výnosů tvoří obiloviny, 20% průmyslové byliny a 10% ostatní plodiny. Část produkce se vyváží, většina je ale zpracovávána v domácím potravinářském průmyslu, umístěným převážně ve Vojvodině.

V provincii se nachází těžký průmysl, který vyrábí stroje na zpracování kovu, elektrické stroje, stavební materiál, olejové deriváty, chemické výrobky, elektrické motory, novinový papír. Ve Vojvodině se nachází také vyspělý technologický průmysl, který produkuje například zařízení pro dentisty, auta, farmaceutické produkty, porcelán a další.

Část příjmů ekonomiky pochází z cestovního ruchu, který se zaměřuje na oblast řek a jezer, termální prameny a na pohoří Fruska Gora, které oplývá množstvím klášterů v Srbsko-Byzantském stylu, postavených mezi 15. a 17. stoletím.